Jsou to:
- nápady a zákony, které nám mají "pomoci" vstoupit do jejich velké společnosti jsou jen almužnou
- jsme v této společnosti vykořisťováni?
- jsou rozdíly mezi životem slyšících a neslyšících?(..Uzurpují si právo rozhodnout, jakou a kdy hodit "kost" handykapovaným, aby si jejich normální život taky trochu užili)
- souhlasíte s názorem, že většinová společnost uzurpuje právo tvrdit a prosazovat, že normální život je ten, jaký vedou slyšící
Jsou sluchově postižení většinovou společností vykořisťováni?
Datum: 5.6.2012
Autor: Prousi
........................................................
Také se připojím svými životními zkušenostmi:
- zákony? zatím jsou přiznávány invalidní důchody od těžší nedoslýchavosti výše včetně příspěvku na mobilitu a průkazky ZTP. To snad není almužna.
Závažný nedostatek v zákonech: chybí adresný příspěvek na komunikační prostředky podle zákona (obdoba příspěvku na péči)! Pak by se skutečně dostalo na všechny potřebné a odstranila se diskriminace v tlumočení v našich vlastních řadách.
...................................................
- nevidím rozdíly v životě neslyšících a slyšících s výjimkou hudebního vyžití. Naopak neslyšící velmi mnoho procestují po světě dík štědrým dotačním programům a kongresové turistice.
Špatný je přístup uživatelů ZJ ke knihám a psanému slovu povšechně - nečtou. To je nenormální.
...........................................................
- jsme vykořisťováni - správněji diskriminováni?
Jak a kde.
Vzhledem k tomu, že neslyšící pobírají invalidní důchody - jsou logicky běžně na spodní stupnici platového žebříčku. Souběh obou příjmů je nepřehlédnutelný.
V případě, že se jedná o dobrého odborníka a je zájem o jeho práci - zaměstnavatel jej platově i zvýhodňuje proti slyšícím bez ohledu na vedlejší příjem.
Nejhorší je situace v zaměstnáních, kde nabídka převýší poptávku a v nekvalifikovaných zaměstnáních - tam je skutečně diskriminace.
..............................................
Má osobní situace:
nemohla jsem postoupit na vyšší funkci - scházela mi schopnost telefonicky vyjednávat.
Nebrala jsem to jako diskriminaci - prostě mi chyběl jeden z potřebných předpokladů pro výkon funkce.
Snad se tento problem casem podari vyresit zlepsenymi technickymi prostredky (zautomatizovany prepis, ktery bude fungovat bez chyb). Navic tlumocnici do ZJ jsou dosti drazi, takze pouzivanim prepisu pro vsechny SP by se usetrilo hodne financnich prostredku.
No, to bychom také mohli říct "vemte chromému vozík, stačí mu berle". Společně jsme šli na demonstraci o záchranu ZTP a důchodů. Nebudete se vy, ohluchlí, dobře mluvící, neznakující, spoléhající se na odezírání a psanou řeč, bránit, až vláda rozhodne, že nepotřebujete (z důvodu praktické hluchoty) žádné důchody ani ZTP, že jste vlastně schopní požádat kdekoli a kohokoli, aby se s vámi domluvil psaním na kus papíru?! Vaši slyšící spoluobčané jsou přece gramotní, pište si s nimi, žádný problém nemáte. Hm. Uznali byste to? Je smutné, že ti méně postižení SP mají tak málo empatie pro neslyšící od narození a téměř jim upírají nárok na ZJ. Ano, školy i rodiny by se měli zaměřit, především na správnou písemnou výuku ČJ všech SP, tedy i neslyšících od narození, ale ZJ je pro neslyšící nepostradatelný. Také se těším, že přijde doba, kdy živého tlumočníka nahradí dokonalý přístroj. Ale kolik těch "nedokonalých", které máme už nyní, vlastní SP? Někdo má mobil, fax, počítač i psací telefon a jsou mezi námi ještě takoví SP, kteří nemají nic z toho. Zkuste anketu kolik SP (já pod touto zkratkou vždy vidím i neslyšící) lidí má např. psací telefon. Přístroj, který existuje už desítky let a mohl nám dávno usnadnit kontakt se slyšícími. A tak je to se všemi přístroji. Nepovažujte za samozřejmé ani to, že všem slouží např. mobily! Všechno něco stojí, a ne každý na to má.
Ale dámo - to je velmi přehnané!!!
Kde to žijete? Víte vůbec o co nám jde? My nikoho nediskriminujeme - my jsme diskriminováni už od počátků neziskovek! Vše jen ve jménu ZJ - veškeré finanční prostředky (je to přece bezva byznys) - a nic pro ostatní.
Jaké jsou problémy prosadit potřeby ohluchlých- by mohla vyprávět paní předsedkyně ČKO - víte vůbec o tom, že je to JEDINÁ organizace v ČR hájící zájmy ohluchlých?
ZJ nám nevadí - když to někdo upřednostňuje - prosím, jeho volba. Ale vadí nám velmi pohrdání českým jazykem. To je jádro problému. Upřednostňuje se angličtina - a ne jazyk země, která neslyšící sociálně podporuje....
A jestli vláda rozhodne:
..vláda rozhodne, že nepotřebujete (z důvodu praktické hluchoty) žádné důchody ani ZTP, že jste vlastně schopní požádat kdekoli a kohokoli, aby se s vámi domluvil psaním na kus papíru......
víme komu za to poděkovat: Těm co hlásají, že neslyšící nejsou postižení, jsou zdraví....
V Čechách, se stejnými problémy, jako vy, v těle ochluchlé osoby
, která mluví. Taky by se mi líbil hezky gramaticky čistý ZČJ. No aby ho ovládali i neslyšící lidé od narození, je třeba s ním začít ve škole i v rodinách. A to je práce pro další generace. Ti současní, kteří s nedokonalou znalostí českého jazyka vyrostli, si zaslouží úctu, že si dokázali obhájit ZJ. Neříkám, že ohluchlí diskriminují znakující neslyšící, říkám, že by pro ně měli mít více empatie, čili chápat jejich potřebu ZJ. Nemohou za to, že nevyhovuje, později ohluchlým s rozvinutou češtinou. Za to, že byli, a ještě jsou SP různého stupně házeni do jednoho pytle, za to může většinová společnost slyšících, která nám dlouho pomáhala a ještě pomáhá tak, jak vyhovuje jim, nikoli nám. Proto se nám ani zaměstnavatelé nenamáhají přizpůsobit pracoviště, nezamýšlejí se nad tím, co by nám mohlo práci i komunikaci usnadnit s ohledem na SP - nikoli inteligenci (tu nepostrádají ani znakující neslyšící). Proto říkám, že jsme většinovou společností slyšících nejen diskriminováni, ale i vykořisťováni. Nakonec, obhájit nějakou dotaci pro znakující neslyšící se slyšícím jeví snazší, a rozdělují je tak, aby z toho sami něco měli. To vytýkejte slyšícím, že nepamatují dost na nás, ohluchlé. Všem SP, i těm neslyšícím od narození, školy i rodiny vtloukali do hlavy, že se MUSÍ naučit mluvit, aby obstáli ve společnosti slyšících. Čili neslyšící museli znásilňovat svoje hlasivky, aby ze sebe nějaké slovo dostali. Kdyby se výuka ČJ zaměřila na gramaticky správnou písemnou češtinu, nemuseli bychom dnes řešit odlišnosti ZJ a ZČ. Pohrdání ČJ spadá spíš do volby slyšících. Chtějí být až přespříliš světoví. V popředí je nyní počítačová generace a počítače měli nejdříve pogramy převážně v angličtině...
Plně souhlasím: jednak rodiče, uhlazující svým handicapovaným dětem cestičku a jednak zlatokopové různého zaměření!
Sociální systém je velmi špatně nastaven - dotace nejsou adresné a není kontrolována jejich prospěšnost a zejména účinnost. Přijemce dávek jsou na úrovni jisté menšiny - mají požadavky ale nic za to!!
Daná menšina nechce pracovat pro společnost a sluchově postižení zas na sobě - konkrétně na ovládání znalosti úředního jazyka a celoživotním procvičování - novodobý trend je: "nemluvit - znakovat" a budoucí "nepsat - malovat" -
viz link:
http://zpravy.idnes.cz/neslysici-se-vra _domaci_jj
a link:
http://frostvillage.com/blog/lang/ase/
Mé životní zkušenosti:
U mojí generace neslyšících používajících ZJ byla výuka ČJ prováděna procvičováním slov a větných spojení (byl navíc předmět logopedie - odezírání), zaměřena na gramaticky správnou písemnou češtinu a četbu - s převážně výbornými výsledky.
U nové generace nejsou v ČJ prakticky žádné větší nároky a proto tak tristní stav v komunikaci - vylepšený vyloučením znakované češtiny.
Perspektiva: pro malou slovní zásobu a nízkou schopnost porozumět složitým a strukturovaným textům tyto neslyšící čeká budoucnost trvalých příjemců sociálních dávek se šancí jen na nekvalifikovaná místa (s výjimkou vyjímečně řemeslně schopných jedinců).
Je ovšem přímo hnus, o někom tvrdit, že mu stačí to, či ono. Mělo by mu být poskytnuto to, co mu vyhovuje (tlumočení/písemně česky/etc).
Co se týče znakujících, ať komunikují ve znakovém jazyce a co se týče těch, kteří komunikují v češtině, tak ať mohou komunikovat v ní. Dlouhé roky byl zákon pouze pro znakující (Zákon o znakové řeči). Když se konečně vybojovalo, že byl rozšířen o další komunikační systémy, stejně je všude poskytováno automaticky tlumočení a přepis ne (přitom třeba vozíčkáři bezbariérový přístup také mívají rovněž).
Různá tlumočnická lobby se snaží ze všech sil veřejnosti vštípit, že kdo neslyší, potřebuje tlumočit a neumí číst, aby ukázali potřebnost svých služeb a měli dosmrtné kšefty což mě jednak uráží a druhak důsledek toho je, že komunikující česky jsou diskriminováni a považováni za jakési rebely, co odmítají "mluvit rukama". Ano, je to hodně i o mluvení (k němuž nikdo nikoho nenutí).
Přesně tak. Takže usilujme o to, co bude vyhovovat i nám, ohluchlým. Potřebujeme víc, než písemné přepisy a titulky. Potřebujeme, aby školy, instituce a zaměstnavatelé, byli lépe informováni o odlišnostech všech SP.
Možná by bylo lepší, kdyby si místo přivlastnění si obecného výrazu (neslyšet), říkali "Nemluvící". Pak by bylo k pochopení, že mají svou kulturu, jazyk, etc., jelikož slyšící jsou tím přímo podváděni.
A vede to třeba k tomu :
"Potřebujeme to a to pro neslyšící a neslyšící komunikují ve znakovém jazyce..." Slyšící strana žije v domění, že je řeč o všech lidech, kteří neslyší."
Slyšící si sami vyberou, co chtějí pro SP udělat (ovšem tak, aby z toho mohli profitovat nebo mít benefity). Pak dochází k tomu, že neznakující SP ukazují prstem na nesprávné viníky špatné situace a nevyřešených potíží.
Slyšící strana si nemůže vybrat, když je klamána a není jí nabídnuto nic k výběru.
Správní viníci jsou ti, kteří klamou odstatní s tím, aby z toho měli oni sami kšefty a potřebnost.
To znám. Slyšící jsou k mluvícím neslyšícím shovívaví. Já jsem jejich pochvaly brala vždy s rezervou. Oni jsou spokojeni, když nám rozumí, ale utíkají od mluvících SP, kteří mívají potíže s odezíráním. Psát moc ochotni nejsou a na SP, co se vyjadřují hůře, pohlížejí jinak a také se k nim jinak chovají... A logicky se chovají jinak, když vycítí na kom/čem vydělat, nebo založit byznys.
Diktovací software jsem si taky vyzkoušela. Nepočítala jsem, kolik slov mi odchytil, ale zřejmě bych propadla. Jenže, nikdy jsem neměla logopedku, která by mi pomáhala zachránit řeč, takže se na mně dlouholetá hluchota přece jen podepsala.
Jít s takovým mobilem k lékaři, onemocněl by z nás lékař.Moji "drmomluvu" otestoval jen mobil. Za pár týdnu to zkusím znovu. Ten mobil nevlastním já.
ani slyšícím nerozumí na 100% 
pište, kdo uspějete, nebo objevíte užitečnější věcičku
Jj, to je pravda, ale není se jim na druhou stranu co divit. Ruku na srdce, dovedete si představit, jak byste se zachovala, kdyby jste byla slyšící a bavila se někde se skupinou svých známých a najednou se k Vám hlásil Váš neslyšící kamarád, známý nebo i neznámý a začal něco hrozně nesrozumitelně artikulovat? Troufám si tvrdit, že by to bylo pro Vás do jisté malé míry společensky nepříjemné.
S tím asi nic neuděláme, protože to patří k lidské přirozenosti, málokdo je osvícený a má kolem sebe svatozář. Kdo se tomu chce vyhnout, a chce se slyšícími vycházet v práci nebo v životě co možná nejpřirozeněji, bude se muset naučit mluvit v rámci možností svého postižení co možná nejlépe. Tak to prostě je a bude.
Já jsem sice hluchá, ale mluvím, mívám kolem sebe občas jen slyšící, a takových situaci jsem už zažila vrchovatě. Co bych udělala? S úsměvem bych se omluvila, že potřebuji klid na rozhovor s přítelem. Trošku bokem bych ho vyslechla a "srovnala", co chce říct třeba i ostatním, vrátila se, a poprosila je o trpělivou pozornost. A ti co mě znají vědí, že se bavívám jen s lidmi, kteří se nestraní SP, čili jsou ochotni s nimi i něco zažít. Nedělám si přátele z lidí, u kterých je nad jejich síly se s podobnou situaci klidně vyrovnat. S češtinou je dobré se poprat, ale naučit se mluvit, zase nemusí zvládnout každý neslyšící. K lidské přirozenosti by měl patřit i soucit 
Nikde bych to za trapas nepovažovala. A nesvítí mi nad hlavou svatozář
Ano, pitomcům by to mohlo být i nepříjemné. Avšak naštěstí je víc "nepitomců".
Nejdřív musím podotknout, že v tom případě se jedná o společenský prohřešek - vpadnout do hovoru cizích lidí - ať slyšíte nebo ne, doslova trapas.
Já osobně - když se můj slyšící známý baví ve skupince - se ho snažím nenápadně opodál upozornit, že mu chci něco sdělit a čekám až ukončí hovor.
JInak bych se přátelům omluvila a šla se známým záležitost projednat.
Škoda, že nevím, o jaký příspěvek Prousi jde.
http://krata.bubakov.net/co_jsem_delal.html
ale to jsem slyšel. Do roku 1991 řemeslo a pak za 7 let 12. :-)
Chytrá hlavička vše spočítat umíKde stala se chyba ihned ví
Vinen je ten, kdo pohodu ruší
Jen ten a tamti, nespokojení neslyšící
Proč se ptát, proč více přemýšlet
Z jistého místečka koukat stačí
Na vše co se kolem nás mění
Až panenky se v očích protáčí
Nic není dobré ani špatné samo o sobě. Záleží na tom, co si o tom myslíme.
Považte, já jsem ve svém zaměstnání VYDRŽELA CELÝ ŽIVOT... Ta rejpavá zlá nesnášenlivá Paradise! Nepochopitelný případ u neslyšících.
Udržet se v zaměstnání a ještě se při zaměstnání vzdělávat, nemusí jít vždy dohromady. Já se svými úspěchy chlubit nechci, nejsem jediná neslyšící, vyučená v nějakém oboru pro SP, která opustila jistý obor a šla se vzdělávat v ekonomice a managementu. Udržet se v tomto směru vedle slyšících není žádný med. Díky tomu ale třeba vím, jak vychytrale dokážou zaměstnavatelé zaměstnance (i slyšící) vykořisťovat (SP nejen diskriminovat). SP, byť vzdělaní, jsou na ráně vždy první, i tehdy, když jde o propouštění z nadbytečnosti. Znám podniky, které „zkrachovaly“ jen proto, aby jejich majitelé s tajnými tučnými konty mohli přeběhnout z CZ k levnější pracovní síle, např. do Polska…
Mít zaměstnání a znát nějaký obor není to samé. I Krata ukázal, jak je možné přijít k více zaměstnáním a ještě měnit obory. To není žádná hanba ani důkaz o neschopnosti si zaměstnání udržet. Já jsem od krejčoviny odešla po 9 letech z vlastní vůle, v novém oboru jsem pracovala až do důchodu. Odnikud mě nevyhnali. Když žádný podnik nevlastníte a cizí zanikají, tak vás ani solidarita před ztrátou zaměstnání nezachrání. V posledním podniku jsem pracovala 15 let, a to jen proto, že pořád existuje.
Nechci tady nikoho urážet, ale chcete-li diskutovat na téma z mých příspěvků, tak aspoň nespoléhejte na školácké počty. Z toho mohou vzniknout jen pomluvy.