S pozdravem :-)
Ty jsi asi silná osobnost 
, k níž si jen tak někdo nedovolí.
A málokterý film, nám dokázal přiblížit problémy, které doprovází zdravotně postižené. Např. jako známý film "Bohem zapomenuté děti".
O slepotě stojí za to vidět film "Na první pohled" (At First Sight, 1999).
Ani knih moc není. Mě zaujala kniha „Poselství od protinožců" (Marlo Morganová). Kniha je o tom, jak civilizovaní lidé vidí domorodé kmeny v Austrálii. Jak je snadné si myslet, že je někdo primitivní. To tady nemíním jako zlomyslnost. Říkám, že ve světě se dějí věci dobré i špatné a to, co považujeme za primitivní, takové nemusí vždy být. U nás třeba znakový jazyk hluchoněmých a svět neslyšících, kteří ho považují za svůj rodný jazyk. Ne nadarmo se říká, že kdo chce umět cizí jazyk, umí ho dobře až tehdy, když v něm začne i myslet. To samé platí i pro ZJ. Není tak primitivní, jak se jeví.
2.) Na handicap si člověk nezvykne nikdy - ale musí se s ním psychicky vyrovnat a naučit se s ním žit.
Abych nebyla obviněna z učitelského přístupu - budu psát jen o sobě: od mládí jsem vedena velmi prakticky a nerozmazlována. Bylo mi řečeno: život je tvrdý a ty hluchá - nikdo se s tebou mazlit nebude a pomoc najdeš spolehlivě na konci své ruky. Jak si usteleš, tak si lehneš.
Handicap mne odděloval od informací - tak jsem se zaměřila tím směrem: vzdělávání, získávání informací a především přizpůsobením slyšící společnosti: snažila jsem se jim rozumět.
Handicap jsem tak "odstavila" - jako by nebyl. Není mým pánem - neovládá můj život jako u většiny SP, kteří o ničem jiném také mluvit neumí a jsou jeho otrokem atd.
Za největší štěstí považuji to, že - přes ten nejtěžší sluchový handicap kterým mne osud obdařil - neovládá on mne - ale zvládám ho natolik, že jsem v dnešní moderní době naprosto nezávislá a soběstačná.
Má pro všechno míry
Sochu si staví velikou
Neb vzorem se cítí být
S duší od síry děravou
Předvádí dobrotu falešnou
Však bez krutosti neumí žít
nemám už proto jiné vážné vysvětlení:
Jestliže někdo závistí se unést dává,
když u někoho velkou práci a dřinu uviděl,
své vlastní vnitřní bohatství tím vyčerpává,
jako kdyby tím i sám sobě záviděl.
Vzorem nechci být - sochu si nestavím.
když mládí se ptá - jen s láskou ráda povzbudím!
Jenže Limau píše o svých pocitech, se ptá na náše pocity, myšlenky apod. Toho TADY se držet.
Kdo tady říká, že ZJ je primitivní? Co podsouváš co s původním tématem nesouvisí.
ŽIVOT (stejně jako myšlenky a pocity) je široké téma. Když se tématu chopí člověk, jež se stylizuje do podoby dozorce, a který zde rozhoduje, o čem se zde smí/nesmí psát, pak tu není místo pro diskusi, ale prostor pro likvidaci nepohodlných. Paradise se znelíbilo, že jsem připojila k úvaze ZJ, a přesto, že jsem upozornila, že se nejedná o zlomyslnost, vybrala si tento bod k tomu, aby mne „vykopla“. Ještě že ne až do Austrálie 
. Zmínku o knize přehlédla, páč se ji nehodila do krámu. A to se tady „paním dozorkyním“, které ví všechno nejlíp, a mluví tu s diskutujícími jako s dětmi, nelíbí
Sem tam tu „poslušné“ diskutéry pomáznou medem, aby měly koho poučovat, kárat, usměrňovat. Zcela opomíjejí, že mluví s dospělými lidmi.
Limau se nad ŽIVOTEM „jednou“ zamyslela na lavičce vedle slepého chlapce, já tu „jednou“ u filmu, tu „jednou“ nad knihou. Nad ŽIVOTEM se všichni zamýšlíme mockrát a v různých situacích. A mě prostě „jedna“ kniha přivedla k úvaze, jaký ŽIVOT je v našem civilizovaném světě „určován“ nejhůře SP postiženým. O tom, že je ZJ považován za primitivní, i to, jak je opovrhováno ŽIVOTEM hluchoněmých i jejich ZJ, se na tomto webu lze dočíst v různých příspěvcích.
Paprsku, bez tvého „světla“ bych z příspěvku Limau nepochopila, co je ŽIVOT a jakými myšlenkami a pocity se mám (ne musím!) zabývat. MALÁ DOMů - si nech pro tvé potomky.
Paradise, bez tvého poučení, že na handicap si člověk nezvykne NIKDY, bych NIKDY nepochopila, že ani handicapovaný člověk nemusí následovat, „vyježděné koleje“, ale je člověkem s právy na vlastní názor a kvalitní ŽIVOT.
Proč nezaložíš speciální diskusi: ZNAKOVÝ JAZYK?
Můj názor na to téma - viz:
http://www.neslysici.cz/diskuze/index.php?id=14890
A proč sis z mého příspěvku vybrala jen bod 1.) a nekritizuješ bod 2.) - tím dokazuješ jak jsi objektivní!
NEBUĎ VZTAHOVAČNÁ a zakomplexovaná!Nikdo ti tady neubližuje, nevykopává, nedozoruje tě, nepoučuje atd. Jen píšeme, jak nám zobák narostl a život naučil víš.
A jestli jsi v životě něco dokázala, máš být pak na něco hrdá a takových lidí si všichni váží byť jsou hluchoněmí. Takových lidí znám dost.
Co kdyby ses pro změnu zamyslela nad tím, čím jsi otravná ty!? Určitě by ti prospělo, kdyby sis sama tvoje starší příspěvky přečetla znovu. Já nepotřebuji tvá doporučení, tvé usměrňování, a už vůbec ne nevyžádané rady. Na „bodíky“ si odpovídáš věčně omílanou sebechválou v různých diskusích taky sama. Mě zajímá názor na ŽIVOT ve vztahu k jinému postižení. S tím sem přišla Limau, a toho se týkal můj první příspěvek v této diskusi. Mimochodem, ani jsem ho neadresovala tobě. Když ti neseděl, nemusela jsi ho kritizovat, ale ty jsi neodolala, aby sis do mne nerýpla. Svůj názor jsem už řekla, pleteš si tu dospělé lidi se skákacími žabkami.Všechna použitá velice zřídka! Ale to více autorů vědět nemůže......Výraz: komplex méněcennosti na tomto webu mnou použit poprvé!
Já nepotřebuji tvá doporučení, tvé usměrňování,
Zde nikdo není učitelem ale je jen diskutérem - na to zapomínáš a sama poučuješ.
Na „bodíky“ si odpovídáš věčně omílanou sebechválou v různých diskusích taky sama.
Myslíš? Postrádá to všechno logiku, ale nevadí, aspoň se ti ulevilo. Jen tak dál.
Bodem č. 2 jsem jen chtěla Limau říci, že sluchový handicap se skutečně zvládnout dá - i pak doložit na dalších lidech.
Tvůj příspěvek mne pobavil i přes neustálou kritiku mé osoby - konečně jsem se dočkala, že bez jisté "reklamy" na......
Zajímavá diskuse pro Limau:
http://inscape.blog.cz/0901/diskuze-1-1 … i-hluchota
A na závěr:
Zamysleli jste se někdy nad tím, že zatímco slepci v lidech vzbuzují lítost, opakované nedorozumění s hluchým člověkem má za následek spíše podráždění? Položili jste si otázku, proč proroci bývají často slepí, ale málokdy hluší? Pokud ne, tak za vás tak již učinil hrdina knihy Davida Lodge Nejtišší trest.
A radami radši neplýtvej. Zakrátko z tebe může být druhá Paradise
......který mi celou dobu jen psal jak je to hrozné, mě kritizoval, že když mluvím, že ve světě neslyšících nemám co dělat.....
......takových lidí jsem zažila hodně. Takže mnou vlastně pohrdá společnost neslyšících lidí.....
Nejenom pohrdá ale také závidí! Protože jsi se dokázala adaptovat na ztížené životní podmínky s handicapem.
Dříve se neslyšící pomocí školství dokázali komunikačně adaptovat, v současnosti se stali i přes technický pokrok komunikačně nepřizpůsobiví. Naštěstí jejich počet dík lékařům klesá.
ja sama jsem se mezi ostatni sluchove postizene dostala taky nejak zhruba ve tvem veku, predtim jsem byla vyhradne mezi slysicimi (kdyz nepocitam rok ve skole pro SP v 5 letech), zacalo to pomalu a postupne na internetu a posleze jsem si nejakou tu malou sit prima kontaktu vybudovala, s nekterymi se vidam i v realu a nelituju toho.. nekdy to naopak cloveku i neco da..
No to víš, Sépie, věřím, že ti hořká kapka nechutná, mně zase nezní libě "poetické střevo" (to má blíže ke kanadskému žertíku, než k dobrému smyslu) a pokud tobě ano - proti gustu žádný dišputát.
A definuj si, co znamená NEdávat rady. Mám, pro někoho, dost nepříjemnou schopnost - dokážu se do myšlenek vcítit. Takže přeloženo, mohla jsi hezky česky napsat "vypadni, tohle vlákno (vlastně celý tento web) není pro tebe". Ale nestarej se. Také se dokážu sama rozhodnout co chci a nechci.
vložit novou diskuzi
výpis podle času
strom příspěvků